redakceCo víme o chmelu? Že je důležitý při výrobě piva, že ho hodně vyvážíme a že je proklatě hořký. To pro začátek není špatné, ale nebyli bychom to národ pivařů, kdybychom o chmelu nechtěli vědět víc.
V jednom z předchozích článků jsme se věnovali hlavně odrůdám chmele, přičemž jsme nezapomněli zmínit ani základní informace o této plodině. Následující článek však půjde trochu jiným směrem. Zaměříme se v něm totiž na zajímavé a překvapující informace, které jste o chmelu nejspíše nevěděli a které se mohou stát vděčným konverzačním tématem, třeba u piva.
Obsah článku
1. Co má společného chmel a konopí?
Že vás podobná otázka ani nenapadla? Není divu, neboť se o ní mnoho nemluví. O spojnici mezi chmelem a konopím tak ví hlavně botanici. Přitom fakt, že mají tyto dvě rostliny něco společného, je zjevný už z jejich zařazení do čeledi. Chmel i konopí totiž patří do čeledi konopovitých, přičemž ještě nedávno byly jedinými zástupci této čeledi. Jak chmel, tak konopí se řadí mezi velmi staré kulturní rostliny, které člověk využívá po tisíciletí.
2. Chmel patřil a patří také do kuchyně
Jak jsme si už řekli, chmel je stará kulturní plodina známá již v dobách starověkého Říma. Jak známo, v Římě se v té době psala spíše historie vína, než historie piva. Jak tedy do této skládačky zapadá chmel, ptáte se? Celkem jednoduše, neboť chmel tehdy nesloužil k zušlechtění piva, nýbrž se přímo konzumoval. Mladší výhonky chmele se jedly syrové s trochou oleje, octa, soli a pepře jako salát. Starší výhonky se naopak vařily a přidávaly k pokrmům podobně jako chřest. Stejně lze využít chmel i dnes. Mladé výhonky, které ještě nevykoukly ze země , je možné sklízet a přímo konzumovat, anebo je povařit jako chřest. Z chmelu lze rovněž udělat chutný vývar. Stejně tak se z něj dá udělat zavářka do polévky nebo se dá chmel nakládat.
3. Chmel jako plevel
4. Dlouhá historie šlechtění chmele
Historie pěstování a šlechtění chmele je ve střední Evropě velmi dlouhá. Němečtí šlechtici prý chmel šlechtili již v 8. století. U nás zažil chmel největší rozmach za dob Karla IV. Málo se přitom ví, že po třicetileté válce (1618-1648) byla většina chmelnic u nás zničena a obnoveny byly až v průběhu 18. století. Dnes se u nás odrůdy chmele šlechtí v Chmelařském institutu v Žatci. Práce to může být velmi zdlouhavá. Například nová odrůda Premiant byla registrována až po 20 letech testování a hodnocení. Pěstování chmele u nás pak probíhá především v oblasti žatecké a dále v oblasti úštěcké a tršické.
5. V pivu jako přirozený konzervant
S přidáváním chmelu do piva přišli Babyloňané. Výsledek přitom nebyl pouze chuťový, ale také konzervační. Do té doby piva dochucovaná i zázvorem nebo koriandrem musela obsahovat více alkoholu, aby déle vydržela. Chmel umožnil vyrábět i slabší piva s celkem slušnou trvanlivostí. Platí přitom rovnice, že čím více je v pivu chmele, tím lepší je jeho trvanlivost. Není tedy překvapením, že například piva typu India Pale Ale dovážená britským vojákům do Indie byla a dodnes jsou velmi hořká. Například do belgického Lambiku se přidává chmel prakticky pouze kvůli konzervaci. Přidávají se do něj totiž starší, suché šištice, které do piva mnoho chuti nepřidají, ale prodlouží jeho trvanlivost i v situaci, kdy jde o piva nefiltrovaná a nepasterovaná. Chmel v pivu zároveň působí jako stabilizátor.
6. Sedativum, diuretikum, afrodiziakum a vůbec léčivá rostlina
Chmel se neuplatní jen při přípravě piva a v gastronomii, ale také v lidovém léčitelství. Ne náhodou je část šlechtitelského úsilí směřována právě pro farmaceutické účely. Tak například látka zvaná lupulin, která se nachází v chmelovém květu, má uklidňující a močopudné účinky. Může tedy sloužit jako slabé sedativum při léčbě nespavosti a jako diuretikum při onemocněních vylučovací soustavy. Je však otázkou, zda diuretický účinek konečně usnuvšího nespavce po chvíli opět neprobudí. Chmelu jsou rovněž připisovány lehké afrodiziakální účinky. Méně známé jsou účinky xanthohumolu a humulonu, které zpomalují vyplavování vápníku z kostí. Chmel tak může sloužit jako prevence proti osteoporóze, kterou jsou ohroženy především ženy v menopauze. Naopak známější je zas uvolňující účinek působící hlavně na hladké svalstvo, v tomto případě především na svalstvo trávicí soustavy. Jak vidno chmel, potažmo pivo má řadu pozitivních účinků na lidské zdraví.
Doufáme, že jste se v tomto článku dozvěděli něco nového a budeme rádi, když se v komentářích “pochlubíte” , které informace pro vás byly nové (třeba čísly odstavců).
