redakceCo může zaměstnavatel udělat zaměstnanci, který je na pracovišti pod vlivem alkoholu? Může vůbec zaměstnavatel přítomnost alkoholu v krvi kontrolovat? Tyto i další otázky vám zodpoví následující článek.
Hned zkraje si řekněme, že zaměstnavatel může kontrolovat, zda nejsou jeho zaměstnanci na pracovišti a v pracovní době pod vlivem alkoholu. Aby však pro případný soudní spor se zaměstnancem dechová zkouška jako důkaz obstála, musí být provedena alkohol testerem certifikovaným Českým metrologickým institutem.
Když už tedy víme, že zaměstnavatel může měřit množství alkoholu v krvi, podívejme se, jaké může z výsledků vyvodit důsledky.
Obsah článku
Okamžité zrušení pracovního poměru
Zákoník práce (ZP) umožňuje rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem okamžitým zrušením, poruší-li zaměstnanec povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahující se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (§55 odst. 1 písm. b) ZP). Takovým právním předpisem je třeba samotný zákoník práce, který zakazuje zaměstnancům požívat alkoholické nápoje a být pod jejich vlivem na pracovišti a v pracovní době (§ 106 odst. 4 písm. e) ZP). Aby mohl být pracovní poměr rozvázán okamžitým zrušením, je však nutná vysoká intenzita porušení právních předpisů. Typicky tak půjde o případy, kdy by zaměstnanec pod vlivem alkoholu mohl ohrozit na zdraví či životě jiné zaměstnance či třetí osoby či by byla naměřena zvlášť vysoká hladina alkoholu v krvi. Bezesporu půjde o zvlášť hrubé porušení povinností i v případě opilého zaměstnance-řidiče, který vedle zákoníku práce navíc poruší i zákon o provozu na pozemních komunikacích.
Alkohol jako výpovědní důvod
Zaměstnavatel však v řadě případů nesáhne po okamžitém zrušení, neboť se obává, že by případně neprokázal u soudu, že se zaměstnavatel dopustil zvlášť hrubého porušení povinností. Proto raději sáhne po slabším kalibru, kterým je klasická výpověď se standardní dvouměsíční výpovědní dobou. V takovém případě postačí závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů (§52 písm. g) ZP), kterým alkohol na pracovišti zpravidla bude. Tento výpovědní důvod rovněž umožňuje zaměstnavateli převést takovéhoto zaměstnance po dobu výpovědní doby na jinou práci i bez souhlasu zaměstnance (§42 odst. 1 písm. a) ZP) tak, aby zaměstnanec svým případným jednáním neohrožoval zdraví, život či majetek ostatních zaměstnanců, zaměstnavatele i třetích osob.
Způsobí-li si zaměstnanec při práci pracovní úraz pod vlivem alkoholu, nejenže ho zaměstnavatel může „vyhodit na hodinu“ nebo mu dát výpověď, ale také se výrazně omezuje odpovědnost zaměstnavatele za takovýto pracovní úraz. Pokud zaměstnavatel prokáže, že opilost byla jedinou či jednou z příčin zaměstnancova pracovního úrazu a že jako zaměstnavatel nemohl takovému úrazu zabránit, zprostí se zaměstnavatel zcela nebo zčásti odpovědnosti za takovýto pracovní úraz (§367 ZP). Za takové situace tedy nebude muset zcela nebo zčásti hradit škodu takto zaměstnanci vzniklou.
Neomezená odpovědnost za škodu způsobenou zaměstnancem
Zásadní vliv má alkohol na pracovišti také na odpovědnost zaměstnance za škodu, kterou způsobí zaměstnavateli. Tato odpovědnost je obecně omezená na maximálně 4,5násobek průměrného hrubého měsíčního výdělku. Jinak je tomu ovšem v situaci, kdy zaměstnanec způsobí škodu pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky. V takovém případě zaměstnanec odpovídá za celou škodu. Nutno podotknout, že škoda může být často pořádně vysoká, neboť může vzniknout například na drahých strojích či jiném vybavení. Mnohdy jde tedy o škodu v řádech statisíců i miliónů korun.
Krácení nemocenské
Poslední zmínka bude možná malinko mimoběžná vzhledem k vytyčenému tématu alkoholu na pracovišti nicméně do tématu pracovněprávních vztahů a alkoholu nám skvěle zapadne. Tento případ se totiž nemusí týkat pouze požívání alkoholu na pracovišti a v pracovní době. Přivodí-li si totiž zaměstnanec dočasnou pracovní neschopnost jako bezprostřední následek své opilosti, krátí se mu nemocenská na polovinu (§ 31 písm. b) zákona o nemocenském pojištění).
Závěrem o alkoholu na pracovišti
Jak vidno z předchozího textu, může mít alkohol poměrně zásadní dopady na pracovněprávní vztahy. Rozhodně tedy nedoručujeme riskovat alkohol na pracovišti a v pracovní době a to nejen z důvodů výše uvedených, ale také protože v řadě provozů může alkohol rapidně zvyšovat riziko závažných škod na zdraví či životě vašem, vašich kolegů či třetích osob.
Pro zajímavost na závěr zmiňme výjimku, kterou zákonodárce do zákoníku práce celkem rozumně zapracoval. Najdeme ji v rámci výše uvedeného §106 odst. 4 písm. e) ZP, který zakazuje požívat alkoholické nápoje na pracovišti a v pracovní době. Z tohoto zákazu však zákoník práce rázem činí výjimku, která se týká zaměstnanců, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách (typickým příkladem jsou zaměstnanci skláren). Tito zaměstnanci mohou konzumovat pivo se sníženým obsahem alkoholu. Výjimka se pak dále vztahuje na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno. Tato výjimka se tedy týká například sládků, vinařů či sommeliérů.
