Beer pong neboli pivní pong. Název je víc než výmluvný – hra je odvozena od stolního tenisu známého taky jako ping pong. V čem se ale liší? Kde se vzala? A jaké jsou její pravidla? O tom všem si povíme v následujícím článku.
Univerzitní zábava
Beer pong zná většina lidí z amerických filmů. A právě v této zemi tato disciplína taky vznikla. Možná nevíte, že v původní verzi připomínala stolní tenis mnohem více než dnes. Používaly se i podobné rakety. S jejich pomocí se dva hráči snažili pingpongovým míčkem zasáhnout piva položená na dlouhém stole.
Hra v této podobě vznikla v 50. letech minulého století a podle všeho se poprvé objevila na univerzitě Darthmouth College. Jde o velmi prestižní vzdělávací institut se sídlem v Hanoveru (nikoli v tom německém, ale v americkém).
Než se dostaneme k dnešku, zastavíme se ještě na univerzitě Bucknell v Pensylvánii. Na této umělecky založené škole se zřejmě poprvé objevila moderní podoba pivního pongu – a to na začátku 80. let. Populární se stala zejména díky studentskému spolku „Delta Upsilon“.
Party hra i sportovní událost
Beer pong patří v USA k nejrozšířenějším „alkoholickým“ hrám. To asi nijak nepřekvapí. Trochu zarážející ale je, že se v této disciplíně konají i seriózní sportovní akce – ba dokonce mistrovství světa. A této zábavě neholdují jenom Američani. Dokonce i v našich luzích a hájích vznikla beer pongová liga.
Její oficiální stránky najdete na adrese Beer-pong.cz. Naleznete zde samozřejmě kalendář utkání, výsledky a žebříčky a můžete si zde dokonce pronajmout oficiální beer pongový stůl, pokud byste si chtěli tento sport procvičit a vyšvihnout se mezi „profesionály“.
Může jít ale i o dobrou rekvizitu na neformální podnikovou party, loučení se svobodou nebo podobnou příležitost.
Pravidla Beer pongu
A teď k tomu hlavnímu. A to jsou pochopitelně pravidla. Takže jak se pivní pong hraje?
Potřebovat budete klasické pingpongové míčky, dále dlouhý stůl (ligový stůl má 240 x 60 x 70 cm) a nakonec kelímky. Konkrétně dohromady 20 nebo 12 soutěžních kelímků a 2 na umývání míčků.
Kromě rekvizit v pevném skupenství se pochopitelně neobejdete bez piva a vody. Oficiálně je zapotřebí 2 l piva a 1 l vody a do kelímků přijde pouze 100 ml piva – zadní řada kelímků je pak naplněna vodou. Pravidla na běžnou party (house rules) s tímto obvykle nepočítají.
Hry se účastní dvě družstva po 4 hráčích. Každé družstvo má buď 6, nebo 10 kelímků. Kelímky se rozestaví na kraj stolu do tvaru rovnoramenného trojúhelníku – hrotem k soupeři. Kelímek na mytí míčku je na boku, ale nesmí zaclánět.
Cíl hry je jasný. Trefit protihráčovy kelímky s pivem míčkem.
O tom, který tým začne, rozhoduje losování. Tradičně se používá buď hod mincí, anebo hra kámen nůžky papír. Míček je možné házet obloukem, přímo nebo i odrazem o stůl, ale až za středovou dělicí čárou.
A konečně pointa. Pokud hrající tým zasáhne soupeřův kelímek s pivem, je soupeř nucen obsah – tedy pivo – vypít. Pokud kelímek nezasáhne, dostává se na řadu soupeř.
Do dna!
Na každé party je aspekt vypití piva pochopitelně nejdůležitějším faktorem. Jinak by hra postrádala „picího“ soutěživého ducha. Oficiální česká liga ale zřejmě nechce propagovat alkoholismus, a proto v pravidlech striktně uvádí, že žádný hráč není povinen obsah kelímku vypít. Není povinen nicméně neznamená, že nesmí.
Beer pong na soukromých akcích má ostatně vždy dost odlišností. Pravidla jsou jednodušší a mohou nebo musejí být přizpůsobeny podmínkám, možnostem prostředí i společnosti…
Proto tuto hru neváhejte vyzkoušet – a vůbec se netrapte tím, že nemáte přesně 240 cm dlouhý stůl, oficiální červené kelímky anebo nesplníte jinou drobnost z poměrně komplikovaných oficiálních pravidel. Beer pong má být hlavně zábava a jistě dokáže zpestřit třeba oslavu narozenin nebo jinou příhodnou akci.