Jak se liší bourbon od řekněme klasické whisky a co má vlastně společného s francouzským panovnickým rodem bourbonů? A proč si spousta lidí myslí, že pravý bourbon musí být jedině z Kentucky, i když tomu tak vůbec není? Tyto i další otázky o bourbonu zodpoví následující článek.
Předem by se jistě slušelo říct, že bourbon je vlastně ve své podstatě whisky. Najde se však tolik zajímavých faktů, které se k němu vážou, že bohatě naplní celý článek, ba dokonce by možná zaplnili celou knihu, pokud bychom se po informacích o bourbonu ještě více pídili.
Obsah článku
Historie bourbonu a Bourboni
Není bourbon jako Bourbon, ale přece jen má tento příslušník středověkého panovnického rodu něco společného s tímto alkoholickým nápojem. Podle jedné z teorií totiž právě po Bourbonech nese bourbon své jméno. Ale pojďme stručně k historii bourbonu.
Umění destilace se do Ameriky dostalo až s kolonizátory. O tom, kdo první s výrobou bourbonu tak, jak ho známe dnes, přišel, se doposavad vedou spory. Jedna z teorií tvrdí, že to byl baptistický kněz Elijah Craig, zpočátku výrobce ne příliš oslnivé kukuřičné whisky. Když pak prý jednou zkusil nechat zrát kukuřičnou whisky v dubových sudech s ožehnutým vnitřkem, dostala jeho whisky krásně jantarovou chuť, dobře voněla, ale hlavně skvěle chutnala. Pro zajímavost uveďme, že palírna nesoucí jeho jméno dosud funguje.
Jiná teorie zas tvrdí, že prvním, kdo použil označení Bourbon whiskey, je jistý Jacob Spears. Ovšem vynalézt bourbon mohl také úplně někdo jiný, neboť jak zrání v ožehnutých sudech, tak výroba whisky z kukuřičného sladu, byly v Evropě již staletí známy.
Pravý bourbon pochází z Kentucky? Nikoliv.
Spousta lidí se mylně domnívá, že aby se bourbon mohl nazývati bourbonem, musí pocházet z Kentucky podobně jako šampaňské z oblasti Champagne a koňak z oblasti Cognac. Jenže v tomto případě tomu tak není. Co se týče původu, podle amerických zákonů je možné vyrábět nápoj označovaný jako bourbon kdekoliv na území Spojených států. Situace je však v současnosti taková, že drtivá většina (zhruba 95%) bourbonu se vyrábí právě ve státě Kentucky. A možná právě proto je spojení Kentucky Bourbon mylně považováno za normu.
Ale co tedy skutečně musí výrobce bourbonu splnit, aby svůj výrobek mohl takto nazývat? Zde je situace komplikovanější. Například podle amerických zákonů, které se však netýkají bourbonu, který jde na export, musí výrobce splnit následující. Musí být vyroben na území USA, slad použitý na výrobu musí být z více jak 50% kukuřičný, destilován musí být minimálně na obsah 80% alkoholu, sudován o minimální síle 62,5% alkoholu, zrát musí v nových sudech z dubového dřeva a s ožehnutým vnitřkem a stáčen musí být do lahví o minimální síle 40% alkoholu. Dále zákony stanovují, že bourbon označený jako straight, který zrál méně než 4 roky, musí mít na etiketě vyznačenou dobu zrání. Poslední podmínka, o které se na tomto místě rozvedeme, se pak týká bourbonu označeného jako blended. Ten může obsahovat barviva, dochucovadla i jiný destilát (nejčastěji nezrající sladová pálenka), ovšem více jak z poloviny musí obsahovat straight bourbon.Jinak je tomu ovšem v EU. Jediným požadavkem, který musí alkohol označený jako bourbon mít, je ten, že musí být vyroben ve Spojených státech.
Čím se bourbon a běžná whisky liší a co mají společného
Nejzásadnějším rozdílem při výrobě bourbonu je použití kukuřičného sladu, jak jsme psali výše. Jinak je výroba whisky a bourbonu velice podobná a liší se jen v drobnostech. Liší se třeba, co se týče procesu zrání. Jak jsme si již řekli, bourbon musí zrát v nových dubových sudech, které jsou uvnitř ožehnuté. Zato taková skotská může zrát i v použitých sudech a také že zraje. Kupříkladu v sudech po sherry, portském či právě v sudech po bourbonu, které již na zrání dalšího bourbonu nelze použít. Naopak co se týče délky zrání, skotská whisky musí podle skotských zákonů zrát minimálně 3 roky, u bourbonu je to jedno, nejčastěji však zraje kolem 4 let. Americká whiskey, bourbon, je také spíše tmavší než třeba skotská nebo irská. A takto bychom mohli pokračovat dále.
Pijeme bourbon
A na závěr se podíváme na konzumaci bourbonu. Ta se nijak zvlášť neliší od konzumace běžné whisky. Stejně jako jinou whisky je i bourbon nejlepší pít jen tak při pokojové teplotě. Popřípadě je možné ho pít naředěný vodou odstátou rovněž na pokojovou teplotu. Často se ovšem bourbon podává na led nebo ředěný sodou, což však nedělá dobře jeho chuti. Nepůjdete-li přímo po chuti bourbonu, ale bude-li vám stačit, že bude jen jednou z chutí či bude jiné dotvářet, klidně si dejte bourbon v rámci nějakého míchaného nápoje z whisky. Běžně ho najdete třeba v koktejlu Manhattan, stejně tak v koktejlu Old Fashioned nebo Whiskey Sour, někdy se bourbon objevuje i v koktejlu Godfather. Jak vidno, s bourbonem se můžete setkat na mnoha frontách.
Patrně nejznámejším burbonem je Jim Beam!