redakceV tomto článku se podíváme na to, co je vlastně alkohol z chemického a fyziologického hlediska. Podíváme se, jak alkohol nejčastěji vzniká, jaké jsou jeho účinky na nervovou soustavu a jak ho v těle odbouráváme. Nemějte však strach, že se bude jednat o suchý článek. Samozřejmě pro vás máme i pár zajímavostí.
V prvé řadě bychom si měli upřesnit názvosloví. Označení alkohol pro látku obsaženou v alkoholických nápojích totiž není správně. V pivu, vínu i destilátech se řečeno správnou chemickou terminologií nachází etylalkohol, který je jednou ze sloučenin, které označujeme souhrnným názvem jako alkoholy. Dalším významným alkoholem je pak například nechvalně známý metylalkohol, který nalezne uplatnění v průmyslu spíš než v konzumaci. Je totiž smrtelně jedovatý a v menších dávkách způsobuje slepotu, ve větších pak smrt (o tom jak se bránit otravě metylalkoholem vznikl tento článek). V tomto článku se však budeme věnovat hlavně etylalkoholu, který je základem všech alkoholických nápojů.
Obsah článku
Základní chemická definice etylalkoholu
Etylalkohol nebo zkráceně také etanol je v chemii definován jako bezbarvá kapalina ostrého zápachu, která však po zředění dostává příjemnou alkoholovou vůni. Vzniká nejčastěji tzv. alkoholovým kvašením, o které se starají kvasinky. Ty přeměňují jednoduchý cukr, například glukózu, na energii. Jako odpadní látky při tomto procesu vznikají oxid uhličitý (CO2) a právě etylalkohol (C2H5OH). Důležité je zmínit také fakt, že etylalkohol je vysoce hořlavý a je dokonce hořlavinou 1. třídy.
Hořící alkohol
Jistě vás tedy napadne otázka, jestli se dá sklenka vašeho oblíbeného alkoholického nápoje zapálit. Mnozí to už možná dokonce vyzkoušeli. Zapalovat pivo asi nikoho nenapadlo, ale zkusit zapálit vodku už asi ano, neboť je v ní už poměrně dost etanolu. Ovšem ani zde se často nesetkáte s úspěchem. Zapálit totiž můžete alkoholové výpary alkoholického nápoje, který má více jak 50% etanolu. Správnou domácí pálenku tedy zapálíte hravě.
Vliv etylalkoholu na lidský organismus
Alkoholické nápoje konzumujeme většinou kvůli jejich chuti, ale také kvůli jejich vlivu na naši nervovou soustavu. V malých dávkách totiž etanol způsobuje pocit uvolnění, ba dokonce euforii. Přiměřená konzumace alkoholických nápojů tak může sloužit k navození příjemné atmosféry ve společnosti. Větší dávky však způsobují sníženou vnímavost, útlum, deprese a někdy i agresivitu. Možná je také akutní otrava alkoholem. Dlouhodobé nadužívání alkoholických nápojů pak vede k cirhóze jater, odumírání neuronů v mozku i ve zbytku nervové soustavy, epilepsii a dalším závažným poruchám a onemocněním.
Nutno ovšem podotknout, že umírněná konzumace alkoholu může mít na zdraví pozitivní vliv. Odborné studie dokazují, že právě umírněná konzumace alkoholických nápojů snižuje hladinu cholesterolu. Známé jsou také pozitivní vlivy dalších látek obsažených třeba v pivu (viz článek: Pivo léčí) nebo vínu.
Odbourávání etylalkoholu
Lidský organismus zpracovává etanol různě. Záleží hlavně na pohlaví a váze jedince. Doba odbourávání stejného množství alkoholu, stejně tak jako vliv na konkrétního jedince je tedy různý. Na to byste měli pamatovat, zvláště chystáte-li se usednout za volant.
Etanol je vstřebáván do krevního řečiště již v ústech (velmi malé množství), dále v žaludku a největší část pak střevech. Za odbourávání etanolu vděčíme tzv. detoxikačnímu enzymu, kterým je alkoholdehydrogenázy. Ten mění etanol na acetaldehyd a později na neškodnou kyselinu octovou, která je následně vyloučena z těla. Málokdo ví, že za nevolnost při požití alkoholického nápoje nemůže přímo etanol, ale právě až jeho produkt acetaldehyd. Rovněž acetaldehyd ve spojení s dehydratací a poklesem hladiny cukru v krvi, které jsou spojeny s konzumací alkoholických nápojů, je hlavním strůjcem kocoviny (jak se zbavit kocoviny jsme nastínili v předchozím článku).
Nutné minimum o alkoholu, tedy etanolu, už víte. Doufáme, že tyto základní informace alespoň částečně zvýší vaši informovanost o účincích alkoholu, a to jak těch pozitivních, tak především těch negativních.
