redakceZnáme ho hlavně jako brilantního spisovatele. Méně už jako milovníka lovu, býčích zápasů a hlavně dobrého pití. Řeč není o nikom jiném než o Ernestu Hemingwayovi.
Ještě ze školních lavic si ho možná pamatujeme jako autora novely Stařec a moře nebo románů Komu zvoní hrana a Sbohem armádo. Zapátráme-li dost v paměti, vzpomeneme si, že patřil k autorům tzv. Ztracené generace, tedy autorům, jejichž tvorba i život byl silně ovlivněn traumatem první světové války. Mohli bychom samozřejmě pokračovat dále, ale tento článek má za cíl vydat se poněkud jiným směrem a to, ukázat Ernesta Hemingwaye i z trochu jiné stránky. Představíme si v něm Hemingwaye jakožto milovníka i tvůrce míchaných nápojů.
Obsah článku
Oblíbené nápoje Ernesta Hemingwaye
Předně si řekněme, že Hemingway s oblibou konzumoval lokální alkoholické nápoje. Jelikož hodně cestoval, mohl jich ochutnat opravdu spoustu. Že tak činil, dokládá i citát níže.Výraznou konstantou v jeho životě však bylo Martini, které z tohoto konceptu vyčnívalo. Nejraději ho měl studené a velmi suché, o čemž se rozvedeme dále.
Když chcete poznat místní kulturu, neztrácejte čas kostely, vládními budovami nebo náměstími, ale prožijte noc v místních barech.
– Ernest Hemingway
Hemingway v Evropě
Po první světové válce působil Hemingway v Paříži podobně jako spousta dalších amerických umělců. A i přestože byl velkým milovníkem koktejlů, nemohl ho minout nápoj evropských bohémů, tedy absint. Jak bylo jeho zvykem i v případě jiných nápojů, pil ho samozřejmě bez cukru. Jedno z vyprávění také tvrdí, že prvním kdo v Paříži umíchal Bloody Mary byl právě Hemingway. A pokud to prý nebyl Hemingway, stalo se to minimálně v pařížském baru New York Bar, který rád navštěvoval. Jiní však zas tvrdí, že Bloody Mary vznikla úplně někde jinde. Kde je tedy pravda, se nejspíše nikdy nedozvíme.
Hemingway na Kubě
Naopak závěr života strávil Hemingway na ostrově Kuba, což ovlivnilo nejen jeho tvorbu, právě zde totiž sepsal novelu Stařec a moře, ale také jeho návyky co se alkoholu týče. Jeho srdce si získal koktejl Daiquiri. Ovšem na rozdíl od klasického Daiquiri v tom Hamingwayově nebyl cukr, za což zřejmě částečně mohla i cukrovka, kterou ke konci života trpěl. Mnoho lidí se domnívá, že Hemingway měl rád Mojito. Nejspíše to nebude pravda, neboť jak známo Mojito je velmi sladké. Daleko spíše se tohoto spojení podařilo k propagaci využít slavnému havanskému baru La Bodeguita del Medio, který možná Hemingway ani nikdy nenavštívil.
Hemingway tvůrce koktejlů
Už výše jsme se zmínili, že se spekuluje o tom, že Hemingway vynalezl koktejl Bloody Mary. Podívejme se však na koktejly, které Hemingway prokazatelně umíchal jako první. Podrobné recepty a historky, které se k jejich vzniku vážou, přineseme bezesporu v některých dalších článcích.
Death in the Afternoon
Nejznámějším z nich je koktejl Death in the Afternoon, což je i název jedné z jeho knih, která pojednává o španělské tradici býčích zápasů, což byl za jeden z Hemingwayových koníčků. Složení je celkem prosté o to víc možná šokující. Absint a suché šampaňské.
Death in Gulf Stream
Dalším z jím vytvořených nápojů je pak koktejl s podobným názvem jako předchozí, koktejl Death in the Gulf Stream. Jeho název by se dal přeložit jako Smrt v Golfském proudu. Umíchal ho i slavnému spisovateli kuchařek Henry Bakerovi při jeho návštěvě na Kubě. Hemingway mu ho představil jako koktejl, jehož hlavním kouzlem je jeho spojení hořkosti a kyselosti. Dalo by se říct, že klasický Hemingwayovský koktejl. Spojuje se v něm totiž chuť Geneveru, likéru Angostura a limetky.
Za střízliva říkej to, co říkáš v opilosti. To tě naučí držet jazyk za zuby.
– Ernest Hemingway
The Montgomery
Podobně s chutí je na tom i jeho poslední koktejl, o kterém se na tomto místě zmíníme, koktejl The Montgomery. Inspirací pro název koktejlu byl britský polní maršál Montgomery, o kterém se vyprávěl vtip, že neútočí, dokud nemá převahu 15:1. A právě takový poměr ginu ku vermutu měl i koktejl The Montgomery, který tak byl vlastně jakousi variací na Martini.
Proklatě suché a proklatě studené
Z předchozích řádků je patrné, že Hemingway měl rád nápoje velmi suché. S tím byste však při jeho objednávce nevystačili. Dále byste totiž museli vědět, že miloval koktejly řádně vychlazené, možná bychom řekli až podchlazené. Prý prohlásil, že koktejl má být studený tak, že ho nebudete moct držet v ruce, neboť vám k němu budou přimrzat prsty.
