Historie destilace alkoholu
El Bibliomata [CC BY 2.0], via Wikimedia Commons

Historie destilace alkoholu – za její vynález poděkujme Arabům

Výroba alkoholu provází lidstvo již několik tisíciletí. Proces spontánního kvašení však až o spoustu let později doplnit proces destilace, který umožnil vyrábět alkoholické nápoje s vyšším obsahem alkoholu. Podívejme se proto, jak to tedy s historií destilace vlastně bylo.

Výroba alkoholu provází lidstvo již několik tisíciletí. Proces spontánního kvašení však až o spoustu let později doplnit proces destilace, který umožnil vyrábět alkoholické nápoje s vyšším obsahem alkoholu. Podívejme se proto, jak to tedy s historií destilace vlastně bylo.

V dřívějších článcích jsme již pojednali o historii výroby piva a vína. Jak známo ani jeden výrobní proces nevyžaduje užití destilační kolony, postačí samotný kvasný proces, při kterém kvasinky přeměňují cukr na alkohol a oxid uhličitý. Kvašením však lze vyrobit nápoj o obsahu zhruba 15 % alkoholu. Při vyšší koncentraci etanolu kvasinky umírají a již není nikoho, kdo by obsah alkoholu v nápoji navýšil. Nikoho kromě lihumilného člověka!

Počátky destilace v Evropě? Ale kdeže.

Historie destilace alkoholu
El Bibliomata [CC BY 2.0], via Wikimedia Commons
Pokud se domníváte, že s destilací přišly chytré hlavy ze starého kontinentu, jste na omylu. Podobně jako v případě piva i vína se za vynálezci destilace alkoholu musíme vydat na východ. S destilací alkoholu totiž jako první přišli Arabové, patrně v oblasti mezi řekami Eufrat a Tigris. Patrně to stihli ještě koncem 1. tisíciletí našeho letopočtu. Výsledná tekutina jim však nesloužila ke konzumaci, nýbrž k lékařským účelů a později také k výrobě vonných esencí, které se v alkoholu skvěle rozpouštěly. Je to celkem logické, neboť většině Arabů konzumaci alkoholu zakazovalo a zakazuje jejich náboženství.

Kdo je informací o vynálezu destilace Araby překvapen, měl by rovněž zvědět, že i samotné slovo alkohol a jeho ekvivalenty dominující ve většině světových jazyků pochází z arabštiny, konkrétně ze slova al-kahal, jež lze údajně přeložit jako jemná substance.

Patrně nezávisle na Arabech vynalezli destilaci alkoholu také Číňané. Ani jim ovšem destiláty nesloužily ke konzumaci, ale stejně jako Arabové je využívali k výrobě vonných esencí. Proces destilace nebyl cizí ani Egypťanům, kteří zas výsledný destilát používali jako podporu hoření v magických kuřidlech.

Cesta destilace do Evropy

Palírna whisky
CC Toukou Sousui

Ačkoliv dnes téměř bezpečně víme, že umění destilace alkoholu se dostává do Evropy až někdy během 11. a 12. století, nemůžeme nezmínit jednu pěknou, hlavně v Irsku tradovanou legendu, jež se váže k počátkům historie irské whiskey. Ta praví, že tajemství výroby whiskey a potažmo tedy i procesu destilace, Irům prozradil sv. Patrik, který měl zase podle jiné legendy vyhnat z Irska ďábla. Jestli budete jednomu či druhému věřit necháme na vás, dodejme však, že sv. Patrik, a to víme celkem s jistotou, během 5. století položil v Irsku základy křesťanství.

Jak už bylo zmíněno, je ovšem daleko pravděpodobnější, že Evropané poznávají proces destilace alkoholu až během 11. a 12. století, a to díky křížovým výpravám, jež vedli také na Blízký východ . Zprvu pak byla destilace alkoholu doménou především mnichů a alchymistů, přičemž destilované nápoje sloužili jako lék pro dobré zažívání či krevní oběh. Až v období vrcholného středověku se pak rozmáhají soukromé a městské palírny. Zásadním počinem byl ovšem vynález frakční destilace během v 13. století. Vděčíme za ni alchymistovi Tadeu Alderottimu z italské Florencie. Zprvu přitom destilace probíhala ve skleněných nádobách až později se přechází na měděné nádoby, jak je známe z nejedné palírny whisky. Ovšem i Evropané našli pro destiláty další využití krom konzumace. Loupeživí Švédové totiž kupříkladu využívali vinnou pálenku (brandy) při výrobě střelného prachu.

Destiláty opěvované i zatracované, ale hlavně zdaněné

Destilační zařízení
CC Rayb777

V průběhu času pak samozřejmě dochází ke zdokonalování výroby destilátů, přičemž pro moderní dobu je typická jejich masová výroba. Ne v každé době však měly destiláty na růžích ustláno. S rozvinutím jejich výroby a konzumace dochází ve většině zemí k jejich zdanění. Najdou se rovněž období, kdy je konzumace destilátů a alkoholu obecně úplně zakázána (např. během prohibice v USA). Zakazují se rovněž konkrétní destiláty. Nejednoduchou historii má třeba absint. I dnes je výroba destilátů regulována. Například u nás je zakázáno domácí pálení. Za další formu regulace spotřeby destilátů lze pak bezesporu označit již zmíněné zdanění. U nás přitom platí, že čím více alkoholu destilát obsahuje tím vyšší zaplatí výrobce, potažmo spotřebitel, spotřební daň z alkoholu. Závěrem si položme otázku, zda je právě takový způsob výpočtu daně správný. Nechť si na ni každý čtenář odpoví sám.

Chcete-li se dozvědět více o historii alkoholu, čtěte následující články:

Alkoholium.cz