redakceMnozí by možná položili základy vinařství do Francie popřípadě jinam v Evropě. Přitom první dochované počátky vinařství pochází z oblasti Zakavkazska a starověké Mezopotámie.
Psát o vínu a nenapsat přitom o úplných počátcích jeho pěstování by byla trestuhodná nedůslednost. Podívejme se tedy společně, kde se započala psát historie tohoto lahodného nápoje.
Obsah článku
Gruzie – kolébka vinařství
Je sice pravdou, že konzumace plodů vinné révy provází člověka již od pravěku. Prý již v té době okusil i zkvašenou vinnou šťávu. Cíleně se však vinná réva začala podle nejnovějších archeologických výzkumů pěstovat na území dnešní Gruzie. Právě zde tak byly položeny základy vinařství. Stalo se tak někdy kolem roku 8 000 př. n. l. Dokonce i název víno (angl. wine, něm. Wein, šp. vino) prý pochází z gruzínského gvino a nikoliv z latinského vinum, jak se donedávna vědci i vinaři domnívali. Pěstování, konzumace i obchod s vínem se pak dále šířil do Mezopotámie, Sumeru a přibližně z roku 2 700 př. n. l. máme důkazy, že si víno oblíbili i starověcí Egypťané. Dochovány jsou dokonce keramické uzávěry vinných amfor.
Víno na vzestupu v dobách antického Řecka a Říma
Vinařství v antickém Řecku bylo nejen pozvednuto na vysokou úroveň, ale také se stalo součástí řecké kultury. Kdo by přece neznal postavu řeckých pověstí, boha Dionýsa, boha vína. Není jistě náhodou, že právě Dionýsos usedl po pravici nejvyššího boha, boha Dia. Motivy vína se objevují rovněž v básních slavného Anakreóna, zřejmě prvního autora pijanské poezie. Vedle Řecka se vinařství na vysoké úrovni drželo také na Krétě a v Thrákii.
O tom, že Římané byli v mnohém pokračovateli Řeků, není pochyb. Nejinak tomu bylo i co se týče vína. Celkem známý je fakt, že Římané víno pili ředěné vodou. Trochu nás však možná překvapí, že mnohdy se víno ředilo vodou mořskou. Neředěné víno se v Římě pilo jen zřídka, při velkých pitkách a ve formě přípitku. Jinak byla konzumace neředěného vína považována za barbarství. Římané však do vína nepřidávali pouze vodu. Dochucováno bylo třeba kořením. Dalo by se tedy říct, že už tehdy znali Římané aromatizovaná vína. Kvůli konzervaci vína se nezřídka kdy přidávala pryskyřice, nebo dokonce drcený mramor.
Víno míří na sever
A byli to právě Římané, kteří na svých válečných taženích zavlekli víno také do Západní a Střední Evropy. Tímto způsobem se tak pěstování vinné révy a konzumace vína dostala do Francie, Španělska, Německa a nakonec i k nám. Ano, je tomu tak. Římané se totiž ve svých taženích dostali až na Jižní Moravu. Zvláště ve Francii, ale i v ostatních zemích se pak vinařství usadilo a dále rozvíjelo až do našich dnů. A my tak můžeme vychutnávat vína různých barev, odrůd i kvalit. Ještě předtím však muselo urazit tisíce kilometrů až z daleké Gruzie, což ilustruje obrázek vpravo nahoře.
