Historie piva – stručně, jasně, přehledně

Věděli jste, že nápoj podobný našemu pivu se nejspíše vařil už před 6 tisíci lety? Za tu dobu se značně proměnila nejen jeho výroba, ale také jeho právní rámec. Vydejte se s námi na krátkou pivní exkurzi navzdory času.

Jako Češi se často považujeme za pivní šampióny. O svém oblíbeném nápoji toho však mnohdy mnoho nevíme a o jeho historii už vůbec ne. V následujícím článku se tento fakt pokusíme změnit tím, že vám představíme v hrubém nástinu historii tohoto skvělého nápoje.

Pivní historie se začíná psát mezi řekami Eufrat a Tigris

Mezopotámii, tedy úrodnou oblast mezi řekami Eufrat a Tigris, bychom mohli bezesporu označit za kolébku naší civilizace. Je zajímavé, že již nejstarší dochované písemné památky se o pivu zmiňují. Inu, není to vlastně takovým překvapením. Za vynálezce piva se nejčastěji označují Sumerové. Objev to byl podle všeho náhodný, jak tomu už tak u nejlepších vynálezů mnohdy bývá. Teorií, jak k tomu došlo, je hned několik. Nejrozšířenější z nich tvrdí, že někdo omylem nechal nádobu s obilnou kaší před svým domkem. Do této nádoby pak napršelo a když na ni poté zasvítilo slunce, obsah nádoby zkvasil. Jiná teorie zas tvrdí, že někdo rozkousal chléb pro nemocného a vložil ho do nádoby s vodou. Teplo v místnosti se pak opět postaralo o zkvašení obsahu nádoby. Poslední teorie, pekárenská, tvrdí, že kdosi dal těsto na chleba do vody a nechal ho tam. Teplo se pak opět postaralo o vykvašení. Jedno je však ve všech teoriích společné. Vždy se našel nějaký odvážlivec, který pak nápoj ochutnal a přitom zjistil jeho opojné účinky. Slad či ječné chleby se pak proto nechávaly zkvasit záměrně, a tak se výroba piva, kterému Sumerové říkali kaš, postupně zdokonalovala. Pivo bylo tehdy samozřejmě nefiltrované, a tedy pořádně zakalené. Při jeho výrobě se rovněž nepoužíval chmel, s tím přišli až Babyloňané. Hořkosti piva se proto dosahovalo pražením ječného chleba v horkém popelu.

Výroba i konzumace piva se velmi rychle rozšířila. Známý Chammurapiho zákoník vydaný v Babylónii někdy kolem roku 1 686 př. n. l. se dokonce zmiňuje o jakýchsi hospodách a jejich nepoctivých provozovatelích, kteří byli mácháni ve vodě. Oblíbeno bylo pivo rovněž ve starověkém Egyptě, který je mnohými považován za původní pravlast piva.

Nápoj starověkých Germánů i důležitá deviza středověkých měst

Starověk v Evropě pivu zrovna nepřál. Ve Středozemí se pilo především víno a pivo bylo považováno spíše za nápoj barbarů. Pivu neholdovali ani Keltové, kteří dávali přednost medovině. Věrni však zůstaly pivu germánské kmeny a tuto věrnost mu zachovali i jejich dnešní potomci.  Když se v Evropě začali usazovat naši prapředci, Slované, přišli do kontaktu nejen s germánskými kmeny, ale také s jejich pivem. Zda to byla láska na první pohled, můžeme jen odhadovat. Věřme však, že ano.

Středověk byl v našich končinách pro pivo důležitým obdobím. Rozvíjely se především klášterní pivovary, přičemž vůbec nejstarším pivovarem u nás je Břevnovský klášterní pivovar založený v roce 993. V roce 2011 byl tento pivovar opět obnoven. Vedle klášterních pivovarů však byla důležitá rovněž produkce z královských měst, kterým panovník uděloval různá privilegia. Nás bude zajímat především právo várečné a mílové. Podle těchto práv mohl takřka každý právoplatný měšťan vařit pivo a také ho točit. Tito měšťané byli zpravidla sdruženi do cechů, které se staraly o kvalitu vařeného piva. Tyto cechy pak měly díky právu mílovému monopol na výrobu piva ve městě a rovněž do vzdálenosti jedné míle od městských hradeb. Je zajímavé, že pivo se mohlo se souhlasem majitele panství vařit rovněž v poddanských městech. Toto pivo však nemohlo být vyváženo do měst královských, a to až do roku 1517, kdy byla mezi královskými městy a šlechtou uzavřena tzv. Svatováclavská smlouva.

Reinheitsgebot, pivo plzeňského typu a průmyslová výroba

Důležitým milníkem pro historii piva je pak rok 1516, kdy byl v Bavorsku vydán zákon o čistotě piva (Reinheitsgebot), na který mnohé pivovary dodnes odkazují. Podle tohoto zákona se pivo smělo vyrábět pouze z vody, ječmene a chmelu. Zároveň tento zákon stanovoval i cenu piva, a to od 1 do 2 feniků za máz (v Bavorsku je to něco málo přes litr piva). Pivovaru, který použil jiné ingredience, byly sudy se závadným nápojem zabaveny bez jakékoliv náhrady. Není překvapením, že se v zákoně o čistotě piva neobjevují jako jedna z ingrediencí kvasnice. V 16. století totiž nebylo známo, jak alkoholové kvašení probíhá, a pivo tak kvasilo spontánně.

Významný byl rovněž rok 1842, kdy německý sládek Josef Groll uvařil první pivo plzeňského typu. Tento zásadní zlom byl však prý výsledkem experimentu, jehož výsledek nedovedl odhadnout ani sám Groll. V novém pivním stylu se prý spojily nejen unikátní české suroviny v podobě žateckého chmelu, měkké plzeňské vody a speciálně upraveného světlejšího sladu, ale také údajně záměrná chyba ve výrobním postupu. Na rozdíl od klasického bavorského ležáku totiž sládek Groll nenechal pivo tolik prokvasit, čímž získalo na plnosti. Málo se ovšem ví, že sládek Groll v Plzni dlouho nevydržel. Už tři roky od své první várky plzeňského piva se totiž vrátil do rodného Bavorska.

Průmyslová revoluce však pronikla i do pivovarnictví, a tak původně řemeslnou výrobu piva nahrazuje pivo ze středních a velkých průmyslových pivovarů. V druhé polovině 19. století tak zažívá především české pivovarnictví obrovský boom. V této době vzniká řada měšťanských, akciových i soukromých pivovarů. Velkou ránu však dostává české pivovarnictví během druhé světové války, kdy jsou pivovary zavřené. Další vývoj je neméně smutný. Řada pivovarů se po válce již neotevře a zbývající jsou znárodněny. Privatizace v 90. letech je pak spojena především s přílivem zahraničního kapitálu, který přispěl k modernizaci a racionalizaci výroby piva.

Věříme, že byl pro vás článek poučný. Neutuchá-li ve vás touha dále se vzdělávat, můžete si rovněž přečíst, jak je to s historií vína.

Myslíte si, že se historie výroby piva vydala správným směrem? Mělo by se pivo vařit podle zákona o čistotě piva, anebo by měly dostat přednost moderní postupy? Těšíme se na vaše názory v komentářích.