redakceObsah článku
Máte chuť na trochu tekuté hořkosladké symfonie nesoucí se na tónech bylin a koření? Pak se pohodlně usaďte do svého ušáku – čeká vás totiž inspirativní koncert. V dnešním článku pro vás máme výběr TOP deseti nejlepších bylinných likérů. Spoustu z nich asi znáte – ale věříme, že některé jste ještě nevyzkoušeli a možná o nich ani neslyšeli.
1. Jägermeister
Jägermeister je legenda a ikona bylinných likérů. Jde nepochybně o jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších nápojů svého druhu nejen ve střední Evropě, ale i v mnoha dalších zemích světa. Jägermeister v němčině znamená “mistr lovčí”, má silné spojení s mysliveckou a nimrodskou kulturou, což je patrné i na etiketě s jelenem. Originální receptura vznikla v Německu už v roce 1935 a ve své podstatě se stále zásadně nezměnila.
Likér je postavený na unikátní kombinaci hned 56 bylin, ale i květů a kořínků či ovoce. Kompletní receptura je pochopitelně velmi přísně střeženým tajemstvím. Známe z ní jen drobné střípky. Ví se, že do Jägermeisteru patří lékořice či anýz nebo badyán, které mu dodávají pikantní nasládlost. Projevuje se v něm i zázvor či jalovec, skořice nebo hořký pomeranč. Možná byste v něm však neočekávali šafrán, ženšen, mák, kardamom nebo levanduli. A přesto podle všeho v receptuře figurují vedle dalších desítek ingrediencí. Společně se 6 týdnů macerují a nápoj ještě rok zraje v dubových sudech.
Klasický Jägermeister má 35 % alkoholu a pít by se měl ideálně samostatně. Nejlépe je podávat ho namražený a taky v namraženém panáku. Používá se však i do míchaných drinků, jako je Jägermeister Fresh Orange nebo After Dark (s čokoládovým likérem). Známá je i kombinace Jäger-bomb s energy drinkem.
2. Fernet Stock
Fernet Stock je u nás extrémně známý likér. Ostatně o tradiční českou recepturu a nápoj, který je dokonce starší než německý Jägermeister. Fernet totiž vznikl už v roce 1927. Nicméně kořeny Fernetu jsou spíše italské než české. Duchovním otcem nápoje je Ital Lionello Stock, který si ve 20. letech v Čechách otevřel vlastní lihovar. Podle některých zdrojů mu však už v té době recept na Fernet dávno ležel v sejfu (nebo aspoň v hlavě).
Fernet Stock tvoří směs 14 bylin. Jde přitom o bylinky jak domácí, tak i velmi exotické – pocházející i z Jižní Ameriky či Afriky. Mezi známé přísady patří chininová kůra (možná i proto se traduje, že Fernet je dobrý na zažívání) a heřmánek, pomerančová kůra, čubet, zeměžluč nebo kořen hořce. Bylinná směs se dva měsíce maceruje v lihu, následně se ředí, upravuje a čtyři měsíce zraje v kádích, kde se průběžně míchá. V lahvích pak nápoj před prodejem odpočívá ještě minimálně dva měsíce. Celková doba výroby je tak minimálně devět měsíců.
Fernet se dá pít samotný, ale oblíbený je i v drincích. Například slavného Bavoráka snad ani není třeba představovat. Fernet má 38 % alkoholu, takže jde o říznější pití. Populární je však i „odlehčená“ varianta Fernet Stock Citrus, která má jen 27 %.
3. Becherovka
Becherovka, další přeslavný bylinný likér. Na jeho neoficiálním marketingu se v minulých dekádách významnou měrou podílel i bývalý prezident Miloš Zeman coby někdejší skalní fanda tohoto nápoje (než přesedlal na tvrdší palivo v podobě slivovice). Becherovka je však velmi starý a tradiční likér. Jeho kořeny sahají až k počátku 19. století. Tehdy do lázní v Karlových Varech přijel britský lékař Christian Frobrig. Před svým odjezdem prý tento muž daroval lihovarnické rodině Becherových unikátní recept…
V roce 1807 se na jeho základě zrodila Becherovka. Nápoj, do kterého se otiskuje tajemství více než dvacítky bylin a koření. Opět nejde jen o místní ingredience. Receptura zahrnuje i asijská a americká koření. Z těch domácích se v ní skrývá hřebíček a řebříček, ale i skořice či yzop. Většina ingrediencí však opět podléhá přísnému utajení, stejně jako poměry surovin, přesné postupy výroby a další zásadní informace, které by nám umožnili vyrobit si Becherovku doma ve vaně (kdyby tedy byla domácí výroba alkoholu legální, samozřejmě!).
Becherovka má oproti Fernetu či Jägermeisteru jasnější, spíše světlou a čirou béžově-zlatavou barvu. Je hořkosladká a lahodná. Hodí se jako aperitiv i digestiv, samostatně i v míchaných drincích. Nejznámějším je nepochybně Beton – Becherovka s Tonikem.
4. Kontušovka Žufánek
Královskou trojici vůbec nejznámějších středoevropských likérů máme za sebou a je čas pustit se do vod, které mohou být aspoň pro někoho přece jen trošičku méně probádané. Zmínku si jistě zaslouží tradiční alkoholický nápoj známý jako kontušovka. Nejde o žádnou patentovanou, tajnou recepturu, ale o výsledek lidové tvořivosti. Kontušovka je oblíbená zejména v Polsku a základem je vodka obohacená o anýzovou silici. Mohli bychom trochu škodolibě označit za „slovanské ouzo“. Přidávají se však i jiná koření a přísady – třeba badyán, med, kmín atd.
Kontušovka už je spíše bylinný destilát než likér a obsah alkoholu bývá 40 % nebo i více. Zajímavě se s tímto nápojem poprala známá rodinná česká značka Žufánek, která patří k nejlepším tuzemským výrobcům kvalitního alkoholu. Kontušovka z jejich „dílny“ má 40 % alkoholu a kromě anýzu se na výsledné chuti a vůni podílí i fenykl, kmín, koriandr a pět dalších bylin. Nápoj má krásně zlatavou barvu připomínající med. Ostatně v Žufánku bylinky macerují v tříleté medovině. Výsledkem je opravdu lahodný nápoj s velmi autentickými a výraznými chutěmi původních ingrediencí. Doporučujeme.
5. Tatratea 0,7l 52%
Tatranský čaj, tekutý poklad našich slovenských bratří. Inspirací pro komerčně extrémně úspěšné Tatranské čaje byly tradiční horské nápoje z Vysokých Tater. Šlo v podstatě o zvyklost přilévat na zahřátí do horkého čaje nějaký ten bylinný likér či destilát – podobně jako se i u nás v zimě přidává do čaje rum.
Počátkem nového milénia společnost Karloff z Kežmaroku na této nepříliš specifické tradici postavila svůj nový produkt, který se dočkal bombastického ohlasu. Tatranský čaj se prakticky instantně stal národním nápojem… a vlastně se není co divit. Tento výtvor je totiž opravdový klenot. Tatranské čaje neboli Tatratea se vyrábějí ve variantách s různým obsahem alkoholu, ty nejslabší mají i jen 17 %, ale oblíbenější jsou silné cloumáky, zejména 52% Tatratea, ale i 67% či dokonce 72% „modely“. Čaje se rovněž liší příchutěmi. Existuje jich opravdu plejáda – šípky, jablka, hrušky, broskve, citrusy, acai i jiné.
Paradoxně se Tatratea nepije obvykle horký, ale naopak je výborný namražený. Přesto je možné ho i naředit 3:1 s horkou vodou a vytvořit si parádní „grog“. Na Tatratea je úžasné, že i velmi silné varianty jsou opravdu jemné a lahodné. O to však mohou být zákeřnější, tak vychutnávejte opatrně.
6. Jakamarus
Dnes už nám zní název Jakamarus dosti exoticky. Na první dobrou by si mohl kdekdo myslet, že jde o nápoj odněkud z dálného orientu. Opak je však pravdou. Tento nápoj je ryze český a v období první republiky byl u nás mimořádně oblíbený. Vytvořil ho lékárník Alois Kříž a jde o velmi intenzivní bylinný likér s vysokým podílem macerátu. Díky tomu je chuť opravdu velmi bohatá a okouzlující. Jakamarus si zamilujete.
I když už dnes není zdaleka tak slavný jako kdysi, stále ho s úspěchem vyrábí řada lihovarů. Mezi nejzajímavější patří Jakamarus od olomoucké destilérky TŌSH. Má 40 % a obsahuje bylinky z různých koutů světa. Velmi povedené, kořenité a silně bylinné pití.
7. Jägermeister Manifest
Ano, ano. Jägermeister jsme tady už měli… ostatně hned na první příčce. Ale stejně vás nemůžeme ochudit ani o tento klenot. O co jde? O nic méně než o superprémiový Jägermeister! Má vylepšený název, unikátní a opravdu překrásnou lahev a samozřejmě především vylepšenou recepturu. Posílený je o výrazný podíl tří nejdražších bylin světa – vanilku, šafrán a kardamom. Celkově má pak bylinná směs 2,5krát větší objem než u klasické receptury. Manifest je navíc pětkrát macerovaný a zraje v malých dubových soudcích. Že ho chcete vyzkoušet!
Neváhejte. Stojí to za to. Tím spíš, že cela tohoto prémiového kousku není nijak astronomická. Půllitrová lahev stojí pod 500 Kč. Manifest vás okouzlí naprosto úžasnou barvou, ale i vůní a hořkou, zemitou, kořenitou chutí se silnými tóny dřeva. Tuto parádu si musíte dopřát samostatně a pořádně si vychutnat všechny tóny – od sladkých a jemných až po pikantní.
8. Poděbradská samička
Za tímto nepochybně zajímavým názvem se skrývá ještě zajímavější nápoj, který – jak už asi tušíte – pochází z lázeňského města Poděbrady. Výrobce Samičky nejsou žádní troškaři, a tak do ní nacpali rovnou 42 druhů nejrůznějších bylin. V současné podobě se Samička vyrábí od roku 2017, ale údajně navazuje na velmi starou tradiční recepturu, která se pojí s osobností knížete Filipa Arnošta Hohenlohe z 19. století.
Ať tak či onak, Samička je zajímavý, pozoruhodný a mimořádně povedený lázeňský likér, v jehož chuti se ozývá peprný pelyněk, řízný jalovec, ale i kmín, zeměžluč a mnoho dalších úžasných bylin. Dohromady souzní v hořkosladké symfonii. Likér má 35 % alkoholu, takže není ani příliš silný, ale ani nejde o žádné slabé „lepidlo“. Vřele doporučujeme vyzkoušet.
9. Anton Kaapl KARLLIKÖR
Značka Anton Kaapl se těší skvělé pověsti a jde o významného českého malovýrobce destilátů a dalších alkoholických nápojů. Má na svém kontě již hodně věcí, které stojí za pozornost – do našeho dnešního žebříčku se nám však nejvíce hodí pozoruhodný likér Karllikör. Hned na první pohled si vás nepochybně získá svou neuvěřitelně jasnou a krásnou medově zlatou barvou. Oslnil ostatně i porotce v soutěži Pálenka roku 23, kde získal stříbrnou medaili. Pozici v našem žebříčku si tedy bezpochyby zaslouží.
A co to vlastně ten Karllikör je? Jemně sladký a kořeněný bylinný likér s unikátní směsí koření a bylin, mezi nimiž se projevuje například badyán. Se svými 28 % alkoholu jde o lehčí pití vhodné i pro méně náročné gurmány a gurmánky. Zajímavé na tomto likéru je to, že směs bylin se nemaceruje v lihu nebo jiném neutrálním destilátu, ale v ovocné pálence (konkrétně jablkovici). Nuž, nelze říct jinak, než že to byl dobrý tah.
10. Bumbu Cream
Zatím jsme se drželi přísně ve středoevropských mantinelech. Ostatně na bylinné likéry je náš region bohatý víc než dost. Ale přesto si na závěr odskočíme ještě za exotikou. Podíváme se do Karibiku, kde se pod panamským sluncem rodí lahůdka s názvem Bumbu Cream.
Značka Bumbu bude určitě víc než dobře známá všem rumovým fanouškům. Bumbu rum patří u nás k velmi oblíbeným. Bumbu Cream ovšem není rum, nýbrž rumový likér. Opravdu lehký, sladký a jemný likérek s 15% obsahem alkoholu. Má až smetanově hebkou strukturu a chuť, projevuje se v něm skořice či kokos a i když je i lehce kořeněný, jeho vyznění je naprosto jiné než u „našich“ tradičních likérů, které bývají spíše hořké a pikantnější s lehkou nasládlostí.
Bumbu Cream v sobě pochopitelně nezapře ani rumový základ, který je navíc opravdu bytelný – tvoří ho totiž panamské rumy stařené 18 let v sudech po bourbonu a půl roku v sudech po sherry. I proto lze Bumbu Cream označit za poněkud exkluzivnější likér.
