redakceTramín červený je vlastně bílý. Tedy bobule této odrůdy jsou skutečně červené, ovšem určené jsou pro výrobu bílého vína. Jak je to možné, zjistíte v následujícím článku.
Kromě toho, že se podíváme, proč je Tramín červený vlastně bílý, si samozřejmě řekneme něco víc o této odrůdě a také o vínu, které se z ní vyrábí. Neopomeneme samozřejmě říct, k jakým pokrmům se Tramín červený hodí. Zkrátka bude toho dost, tak pojďme na to.
Obsah článku
Pramáti mnoha dnešních odrůd
Tramín červený je podobně jako třeba Chardonnay velmi starobylou odrůdou. Pěstoval se již v dobách, kdy se začínaly psát jedny z prvních kapitol historie vína. Pro svůj prastarý původ však není známo, křížením kterých odrůd Tramín červený vznikl. Vědcům se však podařilo zjistit, že má Tramín poměrně blízko k divoce rostoucí révě lesní. Podle vědců se nabízí, že Tramín červený vznikl křížením dvou dnes už neexistujících odrůd, anebo křížením odrůdy Pinot a jiné dnes už neexistující odrůdy.
Spory se však vedou i o místo, kde k tomuto zkřížení došlo. Donedávna se vědci domnívali, že tato odrůda pochází ze severní Itálie, odkud dostala i svůj název, a to podle dnes zhruba třítisícového městečka Tramin (italsky Termeno) v Jižním Tyrolsku. V zahraničí je pak tato odrůda nejčastěji nazývána jako Gewürztraminer („kořeněný tramín“), někde pak jako Savagnin. Jak jsme již řekli, názory na původ Tramínu se ovšem různí. Někteří tak nacházejí původ Tramínu třeba v Maďarsku, Rakousku či dokonce v jihovýchodní Evropě a najdou se i tací, kteří mají za to, že původní domovinou Tramínu je oblast mezi severovýchodní částí Francie a jihozápadní částí Německa.
Odrůda Tramín červený je mimořádně ceněna mezi šlechtiteli. Dala tak vzniknout odrůdám jako Ryzlink rýnský, Sauvignon, Veltlínské zelené či Pálava a nepřeberné spoustě dalších. Pro šlechtění nových odrůd se Tramín skvěle hodí, neboť přenáší především svou cukernatost a výrazné aroma.
Pěstování Tramínu červeného a výroba vína
Co se týče kvality půdy, je odrůda Tramín velmi vybíravá. Potrpí si totiž na půdu bohatou na živiny, které je v řadě případů třeba dodávat hnojením. Citlivý je Tramín také na dostatek vláhy. Pokud se jí obojího nedostává, velmi rychle degeneruje. Naopak vůči jarním mrazíkům je tato odrůda velmi odolná, a tak ho najdeme takřka ve všech severní vinařských oblastech, tedy i u nás. Pro Tramín je rovněž typická nižší úrodnost. Z výše uvedených důvodů nepatří Tramín červený mezi odrůdy, které na vinicích dominují. Vinaři Tramín pěstují zpravidla jako doplňkovou odrůdu, které si ovšem velmi cení. Vína z odrůdy Tramín červený jsou totiž velmi zajímavá a mnohými milovníky vína nadmíru vyhledávaná. Důvody osvětlí odstavec níže, který se věnuje chuti a vůni Tramínů.
Dostaňme se ale konečně k barvě Tramínu červeného. Ačkoliv jsou jeho drobné bobulky pěkně fialovo-červené, někdy s nádechem dorůžova, víno se z něj dělá bílé. Kdo zná rozdíl mezi výrobou červeného a bílého vína, ví, jak je to možné. Komu se nechce číst celý odkazovaný článek, tomu řekneme, že červené víno získává svou barvou díky tomu, že šťáva z hroznů kvasí společně se slupkami, ze kterých se macerací uvolňují mnohá barviva. Pokud tedy necháte zkvasit pouze šťávu z Tramínu červeného, výsledkem bude bílé víno.
Nezaměnitelná chuť a vůně Tramínu
Nemusíte být zkušenými sommeliéry, abyste Tramín červený poznali podle chuti a vůně. Hned na první přičichnutí poznáte Tramín podle silně kořenité vůně, kterou se nesou květinové a mnohdy medové tóny. Typická bývá pro zlatožluté Tramíny vyšší sladkost s menším podílem kyselin a vyšší obsah alkoholu. Pro svou nezaměnitelnou chuť jde o vína velmi vyhledávaná. Harmonická chuť má navíc příjemný a dlouhý dozvuk. Příznačná je také vyšší viskozita těchto vín. Po právu tedy Tramíny patří mezi nejzajímavější tuzemská vína. Pro běžné stolování je jich však většinou škoda. Zde vystačíme s odrůdami jako Frankovka či Müller Thurgau. Daleko lépe se vyjímá na slavnostních příležitostech a při mimořádných okamžicích.
Co se hodí k Tramínu červenému?
Pro svou výraznou chuť i aroma lze Tramín jako jednu z mála odrůd doporučit ke kořeněným jídlům, která jsou typická především pro asijskou kuchyni (od indické, přes čínskou až po vietnamskou). Tramíny jsou však především skvělé aperitivy. Z předkrmů je nejčastěji zmiňována kombinace Tramínu a paštiky z husích jatýrek. Sednou si však i s hlavním chodem, ať už v podobě výše zmíněných kořeněných jídel, uzených ryb či na sladko připravených masových pokrmů. Sladší Tramíny se pak skvěle doplňují se sýry s modrou plísní, ale i se sýry ovčími či kozími. Ty nejsladší Tramíny si pak dobře rozumí se zákusky, především s tvarohovými či švestkovými koláči.
