redakcePivo je sice tradiční nápoje a mnoho pivovarů se chlubí právě tradičními postupy vaření piva, ovšem i zde se prosadily moderní technologie. Mezi nejzásadnější úpravy piva patří filtrace a pasterizace. Tyto úpravy sice umožnily delší uchovávání zlatavého moku, na druhou stranu to zákonitě muselo ovlivnit jeho chuť.
Některé pivovary však svůj postoj přehodnotily a začaly od těchto technologických postupů upouštět, a tak v jejich nabídkách nalezneme nefiltrovaná či nepasterizovaná piva, jejichž obliba v současnosti stále roste. Vedle nich se objevila také piva kvasnicová.
A teď aby se v tom pijan, zvyklý na svůj krásně vychlazený mok známé chuti, vyznal. Jak se tedy vlastně liší pivo nefiltrované od toho nepasterizovaného a čím je zvláštní kvasnicové pivo? Právě o tom je tento článek, po kterém jistě dostanete chuť minimálně „na jedno“.
Nepasterizované pivo z tanku
Vynálezcem pasterizace (či pasterace obojí je správně) je francouzský vědec Louis Pasteur. Její přednosti se využívají především pro konzervaci potravin, piva nevyjímaje. Pasterizace je v tomto případě proces, kterým pivo běžně prochází těsně před stáčení do sudů či lahví. Děje se tak přes tzv. pastér. Možná je i pasterizace po stáčení, tedy přímo v nádobách. Během tohoto procesu je pivo zahřáto na vysokou teplotu, čímž dochází ke zpomalení či k úplnému zabrzdění živých procesů, které v pivě do té doby dosud probíhaly. Teplota se liší dle toho, zda je pivo následně stáčeno do sudů nebo do pivních lahví. V prvém případě se používá tzv. blesková pasterizace, kdy je pivo ohřáto na teplotu zhruba kolem 72°C po dobu 30 až 60 sekund. V případě pivních lahví se naopak používá tzv. tunelová pasterizace, která trvá od 10 do 20 minut, ovšem pivo je zahřáto pouze na teplotu kolem 60°C. Trvanlivost piva ošetřeného pasterizací proto může přesáhnout i jeden rok. To ocení především exportéři.
Ale i zde platí zásada: něco za něco. Pivo je po pasterizaci lidově řečeno mrtvé, ochuzené o mnoho chutí. To je také důvod, proč se nepasterizovaná piva těší své oblibě. Jejich trvanlivost je sice kratší, vypít ho musíte v řádech týdnů, ovšem jeho chuť vám to plně vynahradí. I někteří hospodští na něj sázejí a pořizují nákladnější pivní tanky, které jim však umožňují čepovat nepasterizovaná piva. Nevynechte tak hospodu, která nabízí pivo z tanku, s největší pravděpodobností se totiž bude jedna o pivo nepasterizované.
Zakalená nefiltrovaná piva
Dalším stále oblíbenějším typem jsou piva nefiltrovaná. Filtrace je další proces, který prodlužuje trvanlivost piva. Během filtrace jsou z piva, které zatím dozrávalo v ležáckém sklepě, odstraněny zbytkové kvasinky a další mikročástice. K tomu se v pivovarnictví nejčastěji používají tzv. křemelinové filtrace. Pivo tak dostává průzračnou barvu a není tedy zakalené.Při tomto procesu musí pivovary dbát na to, aby pivo nepřišlo do kontaktu se vzduchem, což by podstatnou měrou negativně ovlivnilo jeho chuť i barvu.
Právě odfiltrované kvasinky a mikročástice však dodávají pivu jeho osobitou chuť. Nefiltrované pivo je tak nejen mírně zakalené, ale má také plnější a bohatší chuť, což mnozí milovníci piva zákonitě vyzdvihují.
A na závěr kvasnicová piva
Posledním typem, kterému se budeme věnovat, jsou piva kvasnicová. Pokud jste si mysleli, že nefiltrované a kvasnicové pivo je jedno a to samé, byli jste na omylu. Kvasnicové pivo totiž může projít podle zákona jak pasterizací, tak také filtrací. Zákon totiž stanoví, že kvasnicovým pivem je “pivo vyrobené dodatečným přídavkem čisté kvasničné kultury nebo podílu rozkvašené mladiny do hotového piva“. Do už hotového piva jsou tedy nejčastěji na závěr dodány další kvasinky. Ty se opět podílí na specifické pivní chuti a navíc jsou zdraví prospěšné. Umocňují tak pozitivní vliv piva na lidské zdraví a to hlavně tím, že obsahují spoustu proteinů, vitamínů skupiny B a působí rovněž dobře na trávicí trakt.
Pořiďte si nejoblíbenější výčepní zařízení u nás:
