redakceAč je označováno jako víno, vínem je jen z části. Sladší, těžší ale také silnější. Řeč není o ničem jiném, než o věhlasném portském vínu. Jak si dobré portské správně vychutnat? To a mnohem víc prozradí následující článek.
Slavný anglický esejista, kritik a jazykovědec Samuel Johnson prohlásil zhruba toto: „Klaret je nápoj pro chlapce, portské pro muže, ale kdo chce být hrdinou, musí pít brandy.“ Možná na tom trochu pravdy bude, zvláště pak v pasáži o portském vínu. Obsah alkoholu to dosvědčuje. Ne každé portské víno, které se jako portské tváří, jím však doopravdy je.
Obsah článku
Portské víno jedině z Portugalska
Pravé portské víno totiž pochází jedině z Portugalska, konkrétně ze severních provincií Portugalska, z údolí kolem řeky Douro. Stejný názor měla i Evropská unie, a jedině portské víno z této oblasti tak může na území EU nést toto označení. Obdobně je to například s označením České pivo. Historie tohoto nápoje však není nijak zvlášť dlouhá. Za jeho objevením stojí svým dílem trochu náhoda a trochu praktický účel. Ostatně jak tomu mnohdy bývá. Zuřila zrovna válka mezi Francií a Anglií, a Angličané si tak nemohli dopřávat francouzského vína. Uzavřeli proto roku 1703 s Portugalci mezinárodní smlouvu (známou jako Methuen Treaty), která umožnila portugalským obchodníkům dovážet do Anglie víno s velmi nízkým clem. Jenže cesta z Portugalska do Anglie byla dlouhá a víno se často kazilo. Aby tomu obchodníci s vínem předešli, začali víno tzv. fortifikovat (dolihovávat), a tak dali vzniknout portskému vínu tak, jak ho známe dnes.
Výroba portského – o slovo se hlásí trocha vinné pálenky
Proces výroby portského vína se částečně liší od výroby toho klasického. Začátek je však podobný. Proces fermentace vína je ovšem znenadání přerušen přidáním vinné pálenky neutrální chuti. Fortifikace, jak se tento krok nazývá, má hned dva efekty. Kvašení je přidáním silného alkoholu zastaveno, a v portském víně tak zůstává velký podíl zbytkového cukru. Víno je tak o poznání sladší. Druhý efekt je pak celkem jasný. Přidá-li se do vína, které má v této fázi kolem 8% alkoholu, silná vinná pálenka, podíl alkoholu v něm zákonitě vzroste. V případě portského na 18-20%, což je výrazně více než u vína. Vrátíme-li si ještě k výroku Samuela Johnsona, rozhodně budeme muset souhlasit, že má-li být portské konzumováno stejně jako obyčejné víno, je k tomu třeba zdatného muže. Fortifikací však není proces výroby skončen. Jak je tomu u jiných alkoholických nápojů (whisky, brandy, ale i piva), ke konečnému dotvoření chuti je třeba procesu zrání. Portské není v tomto výjimkou. Zajímavostí je, že sudy, ve kterých portské víno zraje, se pak někdy používají k zrání skotské whisky (daleko častější je však zrání v sudech po sherry). K výrobě portského teď už zbývá jen dodat, že je dokončena jak jinak než lahvováním.
Jak si portské víno skvěle vychutnat?
Tím máme hotové skladování a můžeme se posunout k servírování. Nejčastěji se portské podává jako aperitiv, tedy před jídlem. Pít se však dá i pro jiné příležitosti. Důležitá je teplota servírovaného portského. Ta by měla být podobná teplotě servírovaného červeného vína, tedy někde mezi 15 a 20°C. Pokud by bylo podáváno chladnější, velmi pravděpodobně by to utlumilo jeho chuť. Hledáte-li správnou sklenku na portské víno, pak se nejlépe hodí sklenka na sherry nebo sklenka ve tvaru tulipánu. Velmi časté je rovněž servírování do tzv. koňakovky. Na závěr snad už jen toliko, že portské je dobré brzy po otevření zkonzumovat. Portské v lahvi s víčkem ideálně do několika měsíců, v láhvi s korkovým špuntem však o mnoho dříve.
