redakceNápoj zvaný rakija bychom mohli směle označit za jihovýchodního sourozence moravské slivovice a dalších tuzemských, ovocných pálenek. A podobně jako u nás slivovice, i rakije je ve svých domovských zemích velmi oblíbená, opěvovaná a mnohdy považovaná za národní klenot.
Obsah článku
Odkud se vzal název rakija?
Jako nejpravděpodobnější se jeví varianta, která odvozuje název rakija z turečtiny. Základem by mělo být konkrétně slovo „raki“, které označuje konečnou fázi procesu destilace. Spojení s Tureckem dává smysl i z historického hlediska – k jejímu největšímu rozšíření totiž údajně došlo během válek balkánských národů s osmanskými Turky. Turci si ale rakiji nepřivezli z domova. Naopak, objevili ji u Slovanů, kteří oblast jihovýchodní Evropy obývali.
Pravlast rakije
Která země je otčinou rakije? Kdybyste dnes označili kteroukoli zemi, urazíte tím celou řadu dalších. Nejzajímavější historické údaje ale směřují k Bulharsku. Ve městě Ivaylovgrad archeologové odhalili možná první destilační přístroj pro výrobu této pálenky.
Velmi zajímavé jsou i historické zprávy pocházející od tureckých dobyvatel této země. Jistý osmanský velitel si stěžoval, že při obléhání Sofie v roce 1382 si „silní Bulhaři s kníry dopřávali nápoj rakiji a stávali se nezdolnými“. Pravdou je, že Bulhaři nakonec město ztratili. Ale možná jen proto, že jim zázračný nápoj došel.
Bulhaři nedají na rakiji dopustit dodnes. Vyrábí se podomácku i ve velkých pálenicích a mezi nejoblíbenější patří verze z hroznového vína. Jde o tradiční aperitiv a místní si ke skleničce vždy zobnou nějaký salát nebo nakládanou zeleninu – říkají tomu „meze“.
A kde je dnes rakija doma? Ať už tato pálenka vznikla kdekoli, dneska jí považují za svou nejen Bulhaři, ale taky Chorvati, Srbové, Černohorci, Makedonci, ale třeba i Albánci a další národové z této oblasti.
Z čeho se rakija vyrábí?
Podobně jako máme u nás pálenky ze švestek, meruněk, ořechů, višní i dalších plodů – ani rakija neoznačuje nápoj z jediného konkrétního ovoce. Vyrábí se ze všeho možného. Lidé ji doma pálí dokonce i ze starých kompotů.
Opravdu dobrá rakija ale může vzniknout pouze z dobrého ovoce – za nejlepší volbu jsou považovány švestky nebo hrozny (popř. matoliny). Mnoho výrobců do nápoje přidává i různé směsi bylin a další přísady.
Zkvašené ovoce se následně destiluje a vzniká silně alkoholický nápoj, který může mít i 60 a více procent. Prodávané pálenky jsou ale klasicky slabší a mívají nejčastěji 40 % alkoholu.
Chorvatská rakija
Chorvatsko je země zaslíbená nejen pro české turisty, ale i pro milovníky rakije, která tu teče proudem a vyrábí se tu opravdu lahodné exempláře. Specifickou a typicky chorvatskou odrůdou rakije je „travarica“.
Tak jak je ve slovanských zemích zvykem, dostala tato pálenka název podle toho, z čeho se vyrábí (slovo „trava“ odkazuje na bylinky) – plus tradiční koncovka. Travarica má původ v přímořských oblastech a existuje opět v mnoha různých místních variacích, které se odlišují použitou směsí bylin, délkou jejich louhování v nápoji a dalšími detaily. Mezi nejoblíbenější přísady patří rozmarýn, šalvěj, máta, levandule a mnohé další. Travarica s příměsí pelyňku pak často slouží jako domácí lék na různé choroby.
Šljivovica
Zní vám to povědomě? Ještě aby ne. Jde samozřejmě o chorvatskou alternativu české slivovice – tedy o pálenku ze švestek, slív nebo jiných odrůd tohoto ovoce. Oproti naší verzi je ale méně aromatická a chuť tohoto ovoce v ní nebývá tak výrazná.
A jaké další rakije můžete na dovolené v Chorvatsku ochutnat? Třeba anýzovou mastiku, která má nejblíže k notoricky známému řeckému nápoji ouzo. V Chorvatsku je ale tato varianta spíš v pozadí (kromě oblasti Dubrovníku). Oblibou ji dalece předčí například orahovica z ořechů nebo třeba kruškovica pálená z hrušek. Velice populární je opět hroznová varianta, tu můžete okusit pod názvem loza.
Kde koupit rakiji?
Toto pití u nás není zrovna běžně k dostání. Rakiji můžete sem tam objevit ve specializovaných obchodech, ale výběr nebude valný. Nejlepší je dovézt si rakiji domů z cest po zemích jihovýchodní Evropy.
